© Aktualizace Libor Balák 2013, Autor a ilustrace © Libor Balák

Kontakt - Libor Balák: antropark@seznam.cz 

 

Na perutích času

 

 

Jak jsou ty věci v životě někdy propletené, až jsou záhadné. Moje seznámení s dávnými lidmi z pravěku probíhalo jakoby nepozorovaně a až po dlouhém čase jsem  zjistil, že jsem měl daleko více informací, než kterýkoli člověk. Už v první třídě mi kamarád vyprávěl, že jeho dědeček vykopal lovce mamutů ve velkém hrobě na jejich pravěkém sídlišti, ale protože mi to vyprávěl inspirován lebkou v morovém sloupu a sídliště pro mě tehdy znamenalo jedině hromadu panelových domů, byly mi tyto informace tak vzdálené představě pralidí, že jsem kamaráda podezíral z nevinných fantazijních her. Teprve mnohem později mi došlo, že jeho dědeček byl nejspíš někdo ze spolupracovníků Karla Mašky či dokonce sám Karel Maška, objevitel lovců mamutů z legendární lokality z Předmostí z konce 19. století.

 

A pak někde v lázních o rok, dva později se m další chlapec chlubil knihou, kterou píše rukopisně s maminkou o červené kostře. To byla jen shoda náhod, ale toto označení pro mě znamenalo záhadnou romantiku velmi strašidelných příběhů z té „druhé strany“. Později jsem zjistil, že skutečně existuje takto označovaný nález z jižního Walesu, známý jako červená paní, i když červená kostra by bylo nejvhodnější označení. Byl to nález prvního, naší kultuře známého gravettience vůbec.

 

A do třetice, chodil jsem po hoře Květnici v blízkosti jeskyně Řícená a představoval si, jak tu žili pralidé. Ti přece žili v jeskyních ne? A protože bylo jeskyní tak málo a byly jen na málo horách, tak tuhle nemohli přece vynechat. Maloval jsem pak obrázky pralidí pod Květnicí, jedny z prvních z touto tématikou. Maminky jsem se vyptával, jak vypadali oni pralidé a podle jejího popisu jsem je vytvářel. Jak naivní představa tak úzkého spojení člověka s jeskyněmi. Ty spíš patřily k mému světu a mým snům, protože takové jsme měli v zadní zapovězené části domu. Ale zarážející bylo, že tou dobou se pár desítek metrů odsud zrovna odkrývala skupina objektů z konce paleolitu, což jsem se dověděl až po několika desetiletích.

 

Také Karel Absolon patřil k dennímu chlebu světa kolem. Stačilo zajít vedle za tetou, u které visel na zdi obrázek pana prezidenta T. G. Masaryka na koni a mezi častá témata vyprávění o osobnostech patřil i Karel Absolon z nedalekého Moravského krasu. Chybělo jen málo a už od dětství by se mi dal zjevit svět pravěku v plné své síle a nádheře, ale jeho mihotavé prolínání s jinými aspekty života jsou možná o to více tajuplnější.

 

Když dnes hledám různá témata pro svoje povídky, myslím na to, že pro mnohé čtenáře může být setkání s pravěkem také podivuhodnou osobní cestou v čase vlastního života.

 

Přeji pěkné chvíle u příběhů z nejrůznějších pradávných časů.  

 

 

 

Výběr kapitol

 

1. Cizinci

2. Ataš

3. Na mamutích stezkách

4. Ve znamení cesty

5. Čas kouzel

 

 

                                                                               

Zpět na výběr autorových knih

The lord of the world (the first pictorial reconstructional project of Antropark, 1998)

 

Zpět na domovskou stránku Antroparku

 

Kontakt - Libor Balák: antropark@seznam.cz 

© Aktualizace Libor Balák 2013, Autor a ilustrace © Libor Balák